Agora se na poli mládeže a aktivního občanství pohybuje už více jak patnáct let a své know-how sdílí i do zemí na jižním Kavkaze. Nově do svého portfolia dovedností zařadila také mladé a řešení genderových nerovností. V rok a půl trvajícím projektu, který Agora realizovala společně s gruzínskou neziskovou organizací GLOW Georgia vznikla sbírka rozhovorů s lokálními inspirativními ženami, které vedly přímo účastnice projektu.
Výsledkem je osmnáct rozhovorů, které vám zpříjemní nejen letní dovolenou.
„Nebyla elektřina, nemohli jsme topit. Doma i ve třídách jsme měli kamna, ale nebylo skoro vůbec žádné dřevo, které bychom na zatopení mohli použít. Bydlela jsem asi čtyři kilometry od školy. Každé ráno jsem musela vstávat brzy a jít pěšky tam a zpátky, i v hlubokých mrazech. Nebyla k dispozici žádná hromadná doprava, ani žádný benzín do aut. I přesto jsme vymýšleli s kolegy různé aktivity, snažili jsme se učit své studenty pomocí inovativních metod, účastnili jsme se spousty workshopů a tréninků. Častokrát jsme nedostali zaplaceno, ale nikdy mě nenapadlo, že bych s učením v té době přestala. Učení je láska mého života.“
Fascinující vyprávění Manany Kapetivadze, gruzínské učitelky angličtiny, o její cestě za vysněnou prací, období hluboké ekonomické krize v postsovětské Gruzii, studiu ve Spojených státech amerických i o tom, jak vede k aktivnímu občanství mladé lidi, je součástí nové sbírky rozhovorů s inspirativními ženami z Česka a Gruzie.
Ta vznikla jako součást projektu GLOW – podpora občanských lídrovských dovedností mladých žen v ČR a Gruzii, který se zaměřoval na mládež a tematiku genderových nerovností.
Rozhovory s ženami vedly přímo účastnice a Mananu si jako svou inspirativní lokální ženu vybrala její bývalá studentka.
„Účastnice projektu GLOW se zpovídání žen, které je motivují, chopily s nadšením a výsledek je skvělý. Sbírku tvoří osobní historie osmnácti malých velkých žen z obou zemí. Jsou to příběhy odvahy, vytrvalosti, nezlomné vůle, odhodlání, víry v sebe sama i ve své sny. Ženy z měst i vesnic, různého věku, ale i odlišných životních zkušeností. Zdravotní sestra, lokální politička, fyzička, sportovkyně, učitelka, podnikatelka, umělkyně nebo třeba novinářka. Jiné, ale přece stejné,“ představuje sbírku koordinátorka projektu, Monika Durajová.
„Všechny ukazují, že ženy mohou být vším, čím být chtějí. Že ženské příběhy z našeho blízkého okolí jsou pro naše vnímání toho, co v životě můžeme dokázat, nepostradatelné. Že ženy patří všude,“ doplňuje. Právě absence ženských vzorů, společně s dalšími stále přetrvávající genderovými nerovnostmi byly hlavními důvody, proč projekt vůbec vznikl. Podle koordinátorky projektu jsou Česko i Gruzie sice zeměmi, kde legálně nerovnosti mezi pohlavími neexistují, realita je však jiná.
„Ženy jak u nás, tak na Kavkaze stále vydělávají na stejných pozicích méně než jejich mužští kolegové. Častěji se stávají obětmi genderově podmíněného násilí. Stále chybí ženy ve vedoucích pozicích, o politice ani nemluvě,“ přibližuje. Mladí jsou podle ní tou generací, která je schopná s genderovými nerovnostmi skoncovat. Proto byly hlavní cílovou skupinou projektu mladé ženy a dívky. „Abychom mohli vybudovat lepší svět pro všechny, musíme adresovat genderové nerovnosti již od mladého věku.“ Projekt kromě sbírky rozhovorů, kdy si účastnice vyzkoušely vést rozhovor, obsahoval i řadu workshopů zaměřených na gender, nerovnosti ve společnosti, aktivní občanství a nabídl i setkání s řadou zajímavých osobností. Obsahoval také cestu českých účastnic do Gruzie a těch gruzínských zase do Česka. V neposlední řadě si každá z účastnic vyzkoušela sama naplánovat i zorganizovat vlastní projekt.
„Ve všech našich projektech se snažíme neformálními vzdělávacími metodami předat to, co je v současném světe potřeba a co se mladí nemají šanci naučit ve škole,“ říká koordinátorka.
Pro účastnice bylo podle jejích slov velmi motivující i to, že měly šanci setkat se s podobně smýšlejícími vrstevnicemi a navzájem se inspirovat. „Spousta z nich již byla nějakým způsobem aktivní, ale třeba konkrétně nevěděly, jakým směrem se posunout, co přesně by chtěly změnit. Projekt GLOW jim pomohl najít cestu a věřit v sebe sama.“ A o to stejné se snaží i sbírka rozhovorů. „Ve zkratce, vidět je věřit. Je složité chtít být kosmonautkou, když jsme nikdy o žádné neslyšeli. Vzory nám poskytují a rozšiřují možnosti toho, co je možné. Ženské vzory inspirují další ženy, aby byly ambicióznější a mířily výš. A v neposlední řadě nám zkušenosti jiné ženy mohou dát návod, jak toho svého snu dosáhnout.
Pevně věřím, že příběhy těchto žen ukážou cestu i dalším dívkám a ženám,“ dodává koordinátorka projektu.
Projekt GLOW byl realizován od 12/2022 do 6/2024 a byl finančně podpořen v rámci programu Erasmus+.
