Publikace

debata se týkala celoměstsky významných změn územního plánu, konkrétně lokality v Praze 5 – Na Vidouli, území přírodního parku, ve kterém vlastníci a jejich zástupci plánují své rozvojové aktivity. Stovky lidí naplnily přednáškovou aulu jinonické budovy Univerzity Karlovy. Setkání mělo charakter veřejné debaty, ve které se mohli přítomní občané seznámit se záměry a rolí klíčových aktérů v procesu změny územního plánu. Na otázky občanů tak odpovídali zástupci radnice městské části, magistrátu, státní správy a zástupci vlastníků pozemků.

Život na Spořilově výrazně negativně ovlivňuje doprava na pražském okruhu. Veřejná diskuze o možných řešeních této situace přilákala kolem 90 lidí. Kromě diskuze s odpovědným radním hl. m. Prahy jsme občanům během dvouhodinového setkání představili také kontext všech uvažovaných řešení a moderovali diskusi s odborníky o detailech těchto řešení. Důraz jsme kladli na přípravu setkání tak, aby bylo konstruktivní a nenarušili ho ti, kteří často mají pocit, že hovoří jménem většiny. Proto jsme s předběžně sešli s místními spolky i aktivními jednotlivci. Jejich zapojení do přípravy celého jednání bylo pro úspěch setkání velmi důležité.

Bubny jakou jeden z rozsáhlých brownfieldů v centru Prahy si vyžaduje koncepční řešení budoucí zástavby, která naváže na městský charakter městské části Praha 7. Optimální cestou je vytvoření závazné územní studie. Nad touto územní studií jsme spolu s odbornou i laickou veřejností. Do panelu, který odpovídal na otázky veřejnosti, jsme přizvali se zástupce vlastníka a developera, zpracovatele studie, odborníky na dopravu a radní Prahy i městské části. V inspirativním prostředí ARCHIPu se tak mohli lidé dozvědět, jak by měla vypadat celá městská čtvrť.

Moderovali jsme setkání odborníků na rozvoj Prahy, která se rozhodl po vzoru Nizozemí pořádat primátor Hudeček. Skupiny složené z architektů, urbanistů, sociologů, ale i neziskových a zájmových organizací dávaly podklady pro řešení některých důležitých pražských témat. Bylo nám velkou ctí moci se podílet na tak důležitém díle, jakým bezesporu rozvoj hlavního města je.

Pro Českou zemědělskou univerzitu jsme v Plzeňském kraji realizovali několik workshopů, jejichž cílem bylo identifikovat ideální podobu budoucího vývoje v zemědělství z pohledu místních podnikatelů, veřejné správy i neziskového sektoru. Vzniklo tak několik vizí zemědělství, které byly univerzitou zpracovány z hlediska konceptu udržitelného rozvoje. V návaznosti na tento výstup jsme dále definovali spolu s účastníky kroky nutné k jejímu dosažení.

„Metodu Kreativních měst vytvořila Britská rada. Tzv. Hra město budoucnosti je dvoudenním plánovacím workshopem postaveným na soupeření několika malých týmu v tom, kdo přinese pro město zajímavější inovaci. Tzv. Pekárna nápadů klade důraz na kooperaci celého týmu lidí, kteří se zaměřují na budoucí rozvoj města.
Jako jediní v ČR jsme vedli tzv. Pekárnu nápadů v Plzni – třídenní mezinárodní workshop se zaměřením na zlepšení podoby města. Cílem bylo nejen vygenerovat originální nápady pro kulturní život v Plzni, ale také přinést městu kandidujícímu na titul Evropské město kultury srovnávací výhodu v tomto náročném klání. Plzeň se nakonec opravdu Evropským hlavním městem kultury stala v roce 2014, možná i trochu díky našemu přispění:).“

„S oblibou používáme tuto jednoduchou metodu facilitace, která pomáhá vést jednání v malé skupině, ale také v počtu několika desítek, nebo i stovek lidí. Metoda umožňuje osobní dialog s lidmi, kteří se navzájem obvykle nesetkávají. Její struktura odpovídá na ještě nezformulované názory, osobní postoje a zkušenosti. Cílem není za každou cenu dojít k jasným závěrům, cílům nebo plánům. Slouží spíše jako výměna názorů, rozšíření pohledů na téma.
World café jsme použili například v úvodní fázi přípravy Strategického rámce Česká republika 2030, při diskuzích o kulturních a kreativních průmyslech a při dalších příležitostech.“

Semináře o tom, jak komunikovat s veřejností a jak ji zapojit do života obce pořádáme pro zastupitele obcí i další zájemce (SMO, politické strany apod.). V rámci semináře prezentujeme moderní přístupy ve veřejné správě založené na interaktivní tvorbě politik na místní úrovni. Zaměřujeme se na realizaci aktivit vedoucích k zapojení obyvatel města do řešení místních problémů. Nabízíme příklady dobré praxe včetně prezentace praktického uplatnění metod a technik z ČR i zahraničí. Upozorňujeme na kritická místa při práci s veřejností a společně odhalíme i možné způsoby jejich překonání.

Pavel Mička pracoval od listopadu 2011 do října 2013 v Turecku v rámci projektu TECHNICAL ASSISTANCE FOR IMPROVING PARTICIPATORY STRATEGIC GOVERNANCE AT LOCAL LEVEL. Projekt vedlo VNG International z Nizozemí. Vedoucí představitelé měst, zastupitelé, členové komisí a městských poradních orgánů z celkem 24 měst napříč Tureckem se seznámili s participačními postupy při moderní správně měst. Získané znalosti a zkušenosti pak mohli vyzkoušet v rámci interaktivních úkolů. Pobývat téměř dva roky v cizí zemi je jistě náročné, ale zároveň velmi inspirativní. Jednou z cenných zkušeností je i to, že participativní techniky jsou univerzálně použitelné. Musí se ale adaptovat na místní specifika (nelze zkrátka nic jednoduše „okopírovat“) a hlavně musí být opravdová ochota diskutovat s veřejností ze strany veřejných představitelů.

Po komunálních volbách v roce 2014 se nové vedení města Mnichovo Hradiště rozhodlo využívat při správě města moderní způsoby řízení a zejména více zapojit veřejnost do rozhodování o důležitých otázkách ve městě. Jednou ze základních otázek je budoucí dlouhodobé směřování města. Agora CE spolupracovala s městem v letech 2015 a 2016 při zpracování nového strategického plánu města. V relativně krátkém čase byly různé cílové skupiny vtaženy do diskuse o dalším rozvoji Mnichova Hradiště. Kromě veřejných setkání a názorových průzkumů, proběhly ve městě i různé formy specificky zaměřených akcí (diskusní fóra, simulační hra, pocitové mapy atd.).

Participativní příprava strategického plánu v měřítkách krajského města vyžaduje značné kapacity a odbornou připravenost. V Liberci v roce 2013 nabízelo potřebné odborné zázemí Oddělení rozvojové koncepce na libereckém magistrátu. Pracovníci tohoto oddělení připravili velmi kvalitní zadaní pro samotný průběh strategického plánování a to včetně přípravy Plánu řízení spolupráce a komunikace. Agora CE poskytla svoji expertízu pro úspěšné zapojení veřejnosti. Ve velkém krajském městě převládá větší anonymita a lidé jsou možná méně ochotni vstupovat do přímé komunikace s radnicí. Přesto se v Liberci podařilo vtáhnout do diskuse o budoucnosti města všechny potřebné cílové skupiny, a to i díky pečlivě připravené analýze klíčových aktérů rozvoje.

Menší obec Husinec-Řež je možná známá hlavně díky sídlu výzkumného ústavu zaměřeného na jaderný výzkum. Je to ale také malebná obec s vilovou zástavbou, kam se dlouhodobě stěhují lidé hledající klid a podmanivou přírodu v blízkosti Prahy. Ačkoliv se jedná o malou obec, potřeba rozumného plánování dalšího rozvoje je velmi důležitá a může obci pomoci hledat funkční kompromis mezi potřebami a přáními místních obyvatel i tlaku developerů a investorů. Agora CE pomáhala obci Husinec-Řež v úvodních fázích strategického plánování – tedy zejména se sběrem vstupních podnětů od veřejnosti. Tyto podněty slouží obci při dalších krocích strategického plánování.

Dlouhodobým úsilím Agory CE je pomoci obcím a městům v ČR využívat participativní mechanismy jako přirozenou součást rozhodovacích procesů. Jsme proto vždy velmi potěšeni, pokud se participativní procesy uchytí a město je začíná využívat opakovaně. To je i příklad Nového Města nad Metují. V roce 2005 se vedení města rozhodlo zpracovat strategický plán rozvoje města s přihlédnutím ke své vedoucí roli v mikroregionu Novoměstsko. Tehdejší starosta města chtěl do přípravy dokumentu zapojit i veřejnost. Strategický plán města vznikl a více odrážel názory novoměstských občanů. O téměř10 let později se město připravovalo aktualizaci svého rozvojového plánu a opět neopominulo zapojit do procesu veřejnost a další cílové skupiny. Při srovnání obou postupů (v roce 2005 a 2015) byl patrný výrazný vývojový posun. V roce 2015 Agora CE navrhla a následně i realizovala celou řadu nových aktivit (často zaměřených na předem definované cílové skupiny) a také musela intenzivně spolupracovat s externím zpracovatelem nového strategického plánu.

V rámci přípravy architektonické studie Agoru oslovila radnice města Česká Lípa společně s projektovou kanceláří, abychom zapojili do procesu přípravy návrhu regenerace sídliště Holý Vrch místní obyvatele. V průběhu přibližně 8 měsíců jsme s občany uskutečnili nejdříve pocitové mapování celého sídliště a pak jsme v rámci prvního veřejného setkání identifikovali silné a slabé stránky a sesbírali návrhy na změny, které byly následně zapracovány do první podoby prvního návrhu regenerace. Nad tímto návrhem jsme se s občany opět setkali a zaznamenané připomínky, ale také pochvalné komentáře zpracovali tak, aby je mohla projektová kancelář využít při přípravě podkladů pro finální podobu návrhu regenerace sídliště.

Facilitativní mediace je vhodná pro řešení sporů týkajících se sousedského soužití, sporů ve firmách a institucích, konfliktů v rodině atp. Jedná se o prověřený, neformální proces pro řešení sporů a konfliktů, při kterém prostředník – mediátor, pomáhá stranám v konfliktu se vzájemně slyšet, pochopit a najít řešení dané situace. Mediace poskytuje strukturu pro obtížné rozhovory, je důvěrná a pomáhá vyjasňovat nedorozumění. Dohoda, která vzniká při mediaci, zohledňuje nejdůležitější potřeby a zájmy všech stran konfliktu, vyjasňuje nedorozumění, a proto výrazně snižuje napětí i v možném dalším konfliktu…. Na mediátory se vztahuje pravidlo mlčenlivosti.

Developer dostal od městské části podmínku projednat plánovanou zástavbu pozemku u metra Háje s veřejností a obrátil se proto na nás. Nejprve jsme provedli detailní průzkum mezi širokou veřejností z řad místních obyvatel. Výsledky jsme představili na výstavě v plenéru, kde zástupci developera diskutovali s veřejností. Získali jsme relevantní názory veřejnosti, které byl developer z velké části ochoten akceptovat a následně zapracovat do navrhovaného projektu zástavby.

Cílem developera bylo zkultivovat nevyužívané zpustlé území, které je obydleno problematickými osobami. Podíleli jsme se na zjišťování názorů veřejnosti na možnou výstavbu, kultivaci, parkové úpravy, zprůchodnění území atd. Veřejnost s výstavbou nesouhlasila a developer výsledek projednání přijal.